Kontakt na kněze:  P. Josef Hurt,   +420 603 235 022 padre@josefhurt.cz

Kostely a kaple na území farnosti

Brandýs nad Labem - kostelBrandýs nad Labem – kostel obrácení svatého Pavla

Brandýský kostel Obrácení sv. Pavla byl postaven v letech 1541-42 italským stavitelem Matteem Borgorellim jako jedna z prvních renesančních kostelních staveb severně od Alp. Stavba byla zadána Kunrátem Krajířem z Krajku jako renesanční modlitebna Jednoty bratrské. Po převzetí panství Krajířů z Krajku Českou královskou komorou byl brandýský Sbor přeměněn na katolický kostel Obrácení sv. Pavla. V roce 1754 byl kostel barokně přestavěn. Ke kostelu náleží zvonice, jejíž dnešní čtyřboká věžovitá podoba s bání o dvou patrech vděčí přestavbě z r. 1753.

ZapyZápy – kostel svatého Jakuba Staršího

První zmínka o kostele v Zápech pochází z roku 1329. Starý zápský chrám byl zděný, uvnitř vybílený a měl vysokou kamennou věž, na jižní straně pak zvonici, která se zachovala dodnes. Presbyteř byla klenutá, loď měla strop tabulový, oltáře byly tři. Roku 1750 byl chrám do základů přestavěn dle plánů Kiliana Ignáce Dientzenhofera v ozdobném baroku.

Loď kostela je 30 metrů dlouhá a 19 metrů široká. Kostel má v přední části lodě kryptu. Nad hlavním vchodem, který se nyní nepoužívá, je socha sv. Jakuba. Hlavní oltář je vyzdoben obrazem Stětí sv. Jakuba od Filipa Leutnera z roku 1769. Levý boční oltář je zasvěcen Andělu Strážci, pravý Janu Nepomuckému. Vedle vchodu býval umístěn vzácný, na dřevě malovaný epitaf Mikuláše Bryknara z Brukštejna pocházející z roku 1590. Nyní je zapůjčen a vystavován na brandýském zámku a v kostele jej nahradila zmenšená fotografie. Vlevo od hlavního oltáře je barokní kazatelna, na které jsou reliéfy znázorňující výjevy ze života sv. Jakuba Staršího, úplně vpravo pak cestu ostatků světce z Palestiny do Santiaga de Compostela.

Samostatná kamenná zvonice mívala tři zvony, zachovaly se dva. Velký zvon Panny Marie nese reliéf staroboleslavského Palladia a pochází pravděpodobně z konce 18. století. Menší, starší (ze 14. století?) zvon Evangelistů je tzv. umíráček.

Kostel je obehnán barokní ohradní zdí s hřbitovní branou. V rohu hřbitova stojí barokní márnice s kostnicí.

Lázně Toušeň - kostelLázně Toušeň – kostel svatého Floriána

Kostel se stejným zasvěcením jako starší kaple sv. Floriánu se nachází na okraji návsi se vstupem položeným k hlavní silnici. Stavba kostela s téměř severo-jižní orientací byla podle projektu Ludvíka Láblera zahájena v dubnu roku 1889 a 4. května 1890 slavnostně vysvěcena „(Králík 2002, 47-61)“. Nevelký jednolodní plochostropý kostel severo-jižní orientace je vystavěný v novogotickém stylu, s presbytářem na jižní straně. V lodi a presbytáři jsou osazeny dvojice lomeným obloukem opatřených oken a v čelní stěně nad vchodem se nachází rozeta. Na hřebenu sedlové střechy, kryjící chrámovou loď, je umístěn štíhlý sanktusník zakončený na vrcholu makovicí s křížem. V roce 2005-2006 prošel celý objekt generální opravou a dne 20. 5. 2006 byl kostel nově slavnostně vysvěcen.

Téměř ve středu obce stojí zděná kaple sv. Floriána z konce 18. století s obdélnou lodí zaklenutou valenou klenbou, orientovanou východ – západ, krytou sedlovou střechou a s křížem osazeným na vrcholu západního štítu. V delších stěnách lodi jsou prolomena segmentovým obloukem zaklenutá okna a v západní stěně lodi pravoúhlý vchod, orámovaný pískovcovým ostěním. K východní straně lodi přiléhá užší hranolová zvonice. Do věže zvonice se vstupuje vchodem na východní straně. V patře zvonice jsou na východní a jižní stěně umístěny sluneční hodiny a v severní stěně zapuštěn výklenek, na jehož zadní stěně je zobrazena postava sv. Floriána. Ve všech stěnách horní části věže jsou prolomena segmentovým obloukem zaklenutá okna. Věž je krytá nízkou jehlancovou stříškou s lucernou završenou cibulovou kopulí a křížem ve vrcholu. Poslední celková oprava kaple proběhla na náklady obce v roce 2006.

SvemysliceSvémyslice – kostel svatého Prokopa

Kostel sv. Prokopa se nachází na mírné vyvýšenině při jižním okraji obce, zmiňované k roku 1228 jako majetek benediktinek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Kostel s lodí orientovanou ve směru východ – západ je prvně připomínán k roku 1352. Ten však ustoupil dnes zde stojícímu pozdně baroknímu kostelu, postavenému v roce 1773. Prostá barokní stavba s obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem, zastropenými plackovou klenbou, je opatřena půlkruhově zakončenými okny. Na střeše, v místech styku presbytáře s lodí, je umístěna sanktusová věžička.

Jižně od kostela stojí renesanční, barokně upravená a stanovou střechou krytá, hranolová zvonice s půlkruhově zaklenutými okny v patře a s polygonálním schodištěm přiléhajícím k východní stěně. V přízemí zvonice, nesoucí na stěnách zbytky sgrafitové výzdoby, je z jižní strany zazděný půlkruhově zaklenutý vstup, kterým se procházelo na hřbitov rozkládající se v okolí kostela. Při jihozápadním nároží hřbitova stojí objekt barokní márnice z 2. poloviny 18. století.

MratinMratín – kaple svatého Michaela archanděla

Kaple sv. Michaela byla postavena v první polovině 18. století. Jedná se o barokní obdélníkovou stavbu s obdélníkovým presbytářem, v hlavním průčelí s plochým rizalitem a štítem, v dolní části s lizénami se nachází portál s rovnou římsou. Boční fasády jsou členěny plochým rizalitem. Presbytář s křížovou klenbou navazuje na centrální část lodi, vstupní prostor kaple je sklenut lunetami. Vybavení interiéru kaple je provedeno v barokním slohu.

SluhySluhy – kostel svatého Vojtěcha

Gotický kostel z konce 13. stol. s románskou věží a lodí. Presbytář byl v 18. stol. zajímavě barokně upraven a doplněn šestibokou sakristií. Renovován v roce 1899. Na zdi kostela renesanční náhrobníky z let 1599 a 1628.

Dřísy – kaple

Kaple Stětí sv. Jana Křtitele byla postavena ve vinici v úbočí vrchu Cecemina. Kaple je menší věžovitá stavba osmibokého půdorysu. Je přikrytá mansardovou střechou s lucernovitou věžičkou, v níž je umístěn zvonek. Věžička je ukončena pozlaceným jablkem s dvojramenným křížem. Na místě hlavního oltáře je malba na omítce imitující barokní architekturu, v jejím středu je freskovitý výjev křtu Páně.

Dle doložených dokladů dal kapli ve vinici na místě povýšeném postavit kap. Děkan Frik kolem roku 1750 nákladem 100 zl., k nimž děkan Kayser dalších 100 zl. Přidal a nákladem 120 zl. ji kázal vymalovati. V dalším období kaple chátrala a byla obnovena r.1821 děkanem Hirnlem. Další obnova se uskutečnila v létech 1882-1883 za přispění probošta Slavíčka. Kaple je v současné době vyhlášena národní kulturní památkou. V nedávné minulosti zde proběhly náročné restaurátorské práce, které byly dokončeny v roce 2002, kdy byla kaple opět vysvěcena.