Kostely a kaple na území farnosti
Brandýs nad Labem – kostel obrácení svatého Pavla
Brandýský kostel Obrácení sv. Pavla byl postaven v letech 1541-42 italským stavitelem Matteem Borgorellim jako jedna z prvních renesančních kostelních staveb severně od Alp. Stavba byla zadána Kunrátem Krajířem z Krajku jako renesanční modlitebna Jednoty bratrské. Po převzetí panství Krajířů z Krajku Českou královskou komorou byl brandýský Sbor přeměněn na katolický kostel Obrácení sv. Pavla. V roce 1754 byl kostel barokně přestavěn. Ke kostelu náleží zvonice, jejíž dnešní čtyřboká věžovitá podoba s bání o dvou patrech vděčí přestavbě z r. 1753.
Zápy – kostel svatého Jakuba Staršího
Původní kostel ze 14. století byl po polovině 18. století od základů přestavěn podle plánů K. I. Dientzenhofera. Barokní jednolodní stavba je obklopená hřbitovem s mohutnou zvonicí ze 16. století a márnicí, celý památkově chráněný areál je obehnán ohradní zdí. V interiéru na desce cenný epitaf Mikuláše Bryknara z Brukštejna a barokní intarzované lavice.
Lázně Toušeň – kostel a kaple svatého Floriána
Toušeňský kostel svatého Floriana byl zbudován v osmdesátých letech 19. století v novogotickém slohu podle projektu architekta Ludvíka Lablera. Součástí vnitřní výzdoby je od roku 1939 plastika Panny Marie od sochaře Čeňka Vosmíka.
V nedaleké vzdálenosti se také nachází starší kaplička svatého Floriana se dvěma raně barokními portály.
Svémyslice – kostel svatého Prokopa
Na místě dnešního kostela svatého Prokopa stával ve 12. století raně gotický kostel. Z důvodu špatného stavu však byl starý gotický kostel v roce 1770 zbořen a o tři roky později byl na jeho místě postaven pozdně barokní chrám. Z původní stavby se zachovala pouze část renesanční zvoniční věže, původně však byla vyšší a cibulovitá střecha byla v roce 1846 nahrazena novou. Kostel má prostou podobu jednolodního obdélníku se čtvercovým presbytářem, na jižní straně byla přistavěna čtvercová sakristie. Hlavní rokokový oltář kostela, na němž je vyobrazen sv. Prokop, a sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha po jeho stranách pocházejí z roku 1776, rokoková je také kazatelna.
Sluhy – kostel svatého Vojtěcha
Gotický kostel z konce 13. stol. s románskou věží a lodí. Presbytář byl v 18. stol. zajímavě barokně upraven a doplněn šestibokou sakristií. Renovován v roce 1899. Na zdi kostela renesanční náhrobníky z let 1599 a 1628.
Mratín – kaple svatého Michaela archanděla
Kaple sv. Michaela byla postavena v první polovině 18. století. Jedná se o barokní obdélníkovou stavbu s obdélníkovým presbytářem, v hlavním průčelí s plochým rizalitem a štítem, v dolní části s lizénami se nachází portál s rovnou římsou. Boční fasády jsou členěny plochým rizalitem. Presbytář s křížovou klenbou navazuje na centrální část lodi, vstupní prostor kaple je sklenut lunetami. Vybavení interiéru kaple je provedeno v barokním slohu.
Dřísy – kaple svatého Jana Křtitele
Kaple Stětí sv. Jana Křtitele byla postavena ve vinici v úbočí vrchu Cecemina. Kaple je menší věžovitá stavba osmibokého půdorysu. Je přikrytá mansardovou střechou s lucernovitou věžičkou, v níž je umístěn zvonek. Věžička je ukončena pozlaceným jablkem s dvojramenným křížem. Na místě hlavního oltáře je malba na omítce imitující barokní architekturu, v jejím středu je freskovitý výjev křtu Páně.
Dle doložených dokladů dal kapli ve vinici na místě povýšeném postavit kap. Děkan Frik kolem roku 1750 nákladem 100 zl., k nimž děkan Kayser dalších 100 zl. Přidal a nákladem 120 zl. ji kázal vymalovati. V dalším období kaple chátrala a byla obnovena r.1821 děkanem Hirnlem. Další obnova se uskutečnila v létech 1882-1883 za přispění probošta Slavíčka. Kaple je v současné době vyhlášena národní kulturní památkou. V nedávné minulosti zde proběhly náročné restaurátorské práce, roku 2002 byla kaple opět vysvěcena.